Právo na úspěch

Budu vám  vyprávět příběh, kdy se člověk svým negativním myšlením a jednáním ocitl na velmi tvrdém dně. Než se rozhodl žít jinak.

Na počátku to byly samé pochybnosti. Neláska k sobě. Odcizení. Izolace, samota. Nechal svou minulost ovlivňovat svou přítomnost.

Své strachy, bolest a lítost neustále vedly nelítostný boj v jeho životě, zažíval pocit marnosti, zmaru. Nedokázal se na sebe podívat jako na bytost hodnou úcty, svoje nitro, naplněné obavami, strachem, starostmi a zmatkem, to byl jeho denní chléb.

Až jednoho dne si poslechl video, které navždy změnilo jeho život.

Jsi tím, na co myslíš. Sklízíš jen to, co jsi zasel. Jaký je tvůj cíl?   

Máš peníze, protože jsi úspěšný. Ne naopak. Zahřeje tě krb, do kterého přikládáš. Ty zapaluješ oheň. Jsi tím, na co neustále myslíš, co vysíláš do vesmíru, to se ti vrací.

Jen slova uvedená do praxe mají sílu změnit tvůj život. Konej!

A tak se rozhodl. Co kdyby na tomhle všem přece něco bylo!

Co kdyby život byl vážně takhle jednoduchý?

Kdo hledá, najde. Kdo zaklepe, tomu bude otevřeno. Dej a bude ti dáno? Co kdyby to vyzkoušel v praxi, jak to bude fungovat? Má to jen jednu podmínku, opravdově si přát, opravdově chtít. Bude to chtít víru.

Ale já přece chci, ze všeho nejvíc si přeji úspěšný život! Co jsem pro to ochotný všechno udělat?

Přestal se obviňovat a celý svět k tomu. Odpustil sobě i druhým, celou tu škálu negativních pocitů, které stále nosil, jednou pro vždy – odložil. Uf, to byla ale tíha. Už ji neunesl. Pouta byla těžká, teď jakoby dostal nová křídla.

Jaký byl jeho starý životní program? Co všechno obsahoval?  Mohl donekonečna probírat všechny negativní události, které stále znovu prožíval, nebo jej rovnou přepsat pozitivním příběhem.

A náhle, jakoby život rozhrnul oponu…

Vítr mu zpíval na cestu a on přestával mít ten dřívější, zatrpklý výraz. Lépe se mu dýchalo. Začal k sobě najednou pociťovat větší úctu, více si věřil a zvýšilo se mu sebevědomí každým dalším krokem vpřed.

Jeho jasné vědomí, osvobozené od pout minulosti zářilo víc a víc. Uvědomil si, že je na životní pouti, něco jako diamant, který se brousí novými zkušenostmi, jak je dokážeme zpracovat.

V každé bolesti uviděl příležitost k růstu, v problému výzvu k proměně.

Jsme tím, na co myslíme.

Napsal si na kartičku, co vlastně chce a měl ji neustále před očima.

Jak šel čas, jeho negativní program se pomalu stával minulostí. Jeho slova jako nezvládnu, nemohu, nahradila jiná, např:

„Zvládnu cokoli. Vytrvám, dokud neuspěji. Věřím, že se vše děje pro mé dobro. Život má pro mne vždy, co potřebuji. Zasloužím si to nejlepší."

Co svého připsal k těmto radám?

TO NEJLEPŠÍ TÉŽ ODEVZDÁVÁM.