Pohyb tě probudí, uvidíš. Změna myšlení, přijetí sebe sama.
A jak babička řekla, tak se stalo.
Mávnutím kouzelného proutku se v Marii probudila její duše.
Chtěla tančit a zpívat.
Radovat se.
Přestala si myslet, že už je na všechno pozdě.
Toužila po změně celým svým srdcem, ale brzy poznala, že to nepůjde tak rychle.
Krůček po krůčku, s novými návyky, vytrvalostí a disciplínou. Musela si přiznat, že jí nebyly vlastní. Teď se ale těší, protože už vidí první výsledky.
Je tak příjemné učit se nové věci, každý den být blíž svému snu.
Pocítit znovu svou sílu.
Běhat, smát se a hrát si se všemi možnostmi.
Kdo říká, že cesta bude snadná?
Jen ať je příjemná a hravá.
Vášnivá i dravá.
Někdy je zapotřebí přidat na síle.
Tou změnou sama být a nebát se.
Někdy je zapotřebí změnit představu.
O sobě, lidech, najít odvahu.
Být tím nejlepším, čím člověk může být.
Sám sebou.
Jen tak mu bude líp.