Neptej se ženy, kolik měla mužů

Neptej se na to, kdo jí za to stál. Kdyby tu byli, nebyla by s tebou, nebyl by tys teď její král....

Neptej se ženy na jizvy v jejím srdci, neptej se ženy, kdo úctu pošlapal. 

Zeptej se očí, co zrcadlí se v duši, proč svoji lásku schovává...

Neptej se ženy, kolik měla mužů, vždyť láska takto nemůže se ptát.

Zeptej se ženy, kdo pobyl s její duší, když bylo nejhůř, kdo při ní vlastně stál.

A když ti poví, že tu nebyl nikdo, kdo odvahou by všechno zachránil? 

Že s ní byl vždycky jen pán  Život, krutý i něžný, jak on umí být...

Zeptej se ženy, kdo nosíval jí růže, kdo uviděl tu duši upřímnou?

Zeptej se ženy, proč je právě s tebou, proč s tebou sdílí vášeň jedinou? 

Zeptej se ženy, proč je s tebou ráda, proč s tebou chce být do konce svých dní? 

Uvidíš náhle, jak se chvěje něhou, protože ty jsi pro ni jako stvořený...