Ježíšek bilancuje

Letos jsem to měl moc těžké. V obchodním domě, kam jsem zaletěl, jsem nerad čekal fronty. Bylo pro mne mnohem zajímavější, se jen tak neviditelně plížit mezi regály a ignorovat pásky, kam se nesmí. Jó, a zapomněl jsem na roušku. 

To  ale nikomu neříkejte. Ještě bych dostal pokutu. Těžko bych vysvětloval, jak jsem přišel k těm dárkům a  pod rouškou noci, celý zpocený, rozděloval nadílku.

Aničce, Magdalence, taky tomu zlobivému Toníkovi, snad se polepší. 

Taťka Alois letos moc s rodinkou nespolupracoval, ale určitě dostane další šanci. Copak tu pro něj máme, aby pochopil?  Rodinnou hru Štěstí? 

Mámě nadělím spoustu hvězdiček do vlasů, jí to bude stačit. Ona je šťastná i tak. 

Jako všechny maminky, co dostaly štěstí už do vínku. 

Někomu, kdo tu není, nadělím tichou vzpomínku. 

Když už jsem z toho nadělování byl fakt unavený, rozhodl jsem se dát šanci jiným hodnotám a probouzet v lidech dobro. 

To byla největší fuška!

Ono někdy dobro vypadá jako zlo a obráceně. Pak se v tom, člověče vyznej!

Řeknu vám tajemství. Dobro poznáte jednoduše. Hřeje vás u srdce.

To ostatní jsou jen takové hry, abychom se tady moc nenudili.

Ale o tom až příště. 

Jen jsem vám chtěl říct, že láska je to, co zůstane, až se rozbalí všechny dárky.

A taky to, že vás u srdce nebolí a máte pocit, že můžete cokoli. 

Že můžete  ze srdce dávat, brát, hrát si, zpívat, tančit a mít radost ze života!

Na to mne ale už nepotřebujete. Tak se mějte hezky a užijte si poslední minutky roku!

Rád bych příště našel svět bez masek a roušek.

Ať tu proudí čerstvý vzdoušek!!!