Před bolestí neutečeš
Bolest probouzí, prasklé bubliny iluzí jsou ty tam. Vidíš to, co jsi dlouho vidět nechtěl. S čím jsi marně zápasil, před čím utíkal.
Poprvé v životě ale nechceš před bolestí pláchnout. Chceš se na ni podívat. Naplno procítit. Nemáš chuť dát si panáka a na všechno zapomenout. Teď ne!
Podívat se svému démonu do očí. To chce odvahu. Vidíš obrazy krutosti, někde v hloubce je máš. Zdá se ti sen. Křičíš na matku, že necítíš. Že tvá sestra čeká dvojčata a ty nějak nevnímáš, že bys měl být strejdou. Křičíš pořád víc a víc. Náhle objímáš bývalou lásku, pak se zarazíš a říkáš - já zapomněl, že tě nemiluji. Poté se probudíš s velkou bolestí v srdci.
Najednou víš, že musíš jednou provždy vyléčit svou duši. Snažíš se pochopit sen. Zranění z dětství. Muselo být veliké, tvůj vztek to vysvětluje. Je dobré, že to vidíš. Nyní jsi konečně schopný s tím něco udělat.
Teď je to celé na tobě. Nepodlehni bolesti, nevzdávej to, dokonči transformaci.
Máš pocit, že jsi na vše zůstal sám. To je v pořádku, ničeho se neboj. Teprve teď se ukáže, jak jsi doopravdy silný. Žádné náhražky, žádné sentimentální vztahy, žádné kompromisy. Už ne.
Cítíš, jak moc potřebuješ životní úklid, kolik zjitřených emocí je potřeba utišit, jak moc potřebuješ pohladit. Dlouho jsi na mne zapomínal.
Já nezapomněla, jsem tu s tebou. Provázím tě všemi úskalími života a stojím při tobě, i když ty to zrovna tak nevidíš!
V největší bolesti chci, abys uviděl pravdu a následoval mne.
Víš, s kým mluvíš, viď?
Dělej to, co máš rád. Buď víc se mnou kamarád.
Tvá duše.
Eva Sádecká
Malování
A kdo ti brání? Tolik štětců a barev co je k mání! Připrav si velký stůl, malířské plátno, paletu. Vím, že máš obraz v srdci, to se nepletu...
Eva Sádecká
Očekávání
Tušení se potvrdilo? Za maskou chvály pokušení stálo? Čekalo v povzdálí? Až bude moci udeřit? Třpytky z karnevalu zůstaly na zemi?
Eva Sádecká
Pampeliška
Vítr rozfoukal všechny padáčky? Kde je konec pampelišky? V každém chmýří kouká na nás z výšky. Dotýká se nebe, než spadne na zem? Ticho ji léčí novým obrazem?
Eva Sádecká
Hlídej lásku
U brány stojím, tvé světlo hlídám. Já věrně střežím tvou duši, má milá. Našlapuj opatrně, létej obezřetně, ať si nepolámeš křídla...
Eva Sádecká
Pro radost
Jiný život, jiné činy? Jaký příběh nyní vyprávíš? Díváš se často do své duše? O čem stále tajně sníš?
Eva Sádecká
Hýčkej se
Jde se lenošit? Povinně? To si dám líbit. Potěšení duši slíbit. Je čas. Objevit zase to hezké v nás...
Eva Sádecká
Jahodový medvídek
Ten se má! Voní jako letní den, zkrátka pohoda. Jahodový medvídek čeká na děti. Zaslouží si odměnu, ten, kdo jej vytvořil.
Eva Sádecká
Hravé kapky
Z nebe padají stříbrné kapičky, už jsem mokrý celičký. Procházka mne zmáhá, studí mne tlapičky! Ouha...
Eva Sádecká
Pohoda
Pojďte dál, už na vás čekáme. S dobrou náladou vás rádi přivítáme. Máme stejnou myšlenku? Sluníčko si užít venku?
Eva Sádecká
Blízkost
Nevzdalujeme se příliš, když hledáme vně sebe? O co usilujeme? Může nám někdo dát to, co chceme? Víme vlastně, co potřebujeme?
Eva Sádecká
Pošta pro tebe
Jeden dílek v rodině chybí? Celý život si jej přejeme najít? Podvědomě tušíme, že existuje, protože nám neuvěřitelně schází?
Eva Sádecká
Studánková lesní víla
Hlídá kapky deště. Prší? Volá - ještě, ještě! Chrání vodu, studánku, příroda se halí do spánku? Sluníčko jí líbá na čelo. To aby jí to slušelo...
Eva Sádecká
Návrat
Toulal jsem se po zasněžených stráních, může za to život asi sám. Že všechno, co jsem s léty nabyl, se poztrácelo bůhvíkam...
Eva Sádecká
Zrození motýla
Co se stane s housenkou, když se zakuklí? Ani se neptej, je to její konec. Pro motýla však nový začátek...
Eva Sádecká
Platonická láska
Spí jako poupě, netušená, neprojevená. Ještě nezná svůj pravý potenciál. Poupě v růži, samet v hrubé kůži. Ještě nenadešel její čas...
Eva Sádecká
Upřímná láska
Laskavé přátelství? Z hloubky bytosti vztahují se ruce. Srdce chce sloužit srdci? Zní to jednoduše.
Eva Sádecká
Nezkrotná láska?
Bouřlivá, šílená, posedlá, bláznivá? Horká, jak láva? Čas pozná drama. Do jámy lvové padají sami? Poprvé a naposledy?
Eva Sádecká
Probudím se, usmívám se
Jsem u maminky, co mi chybí? Sluníčko mi pohádku poví. Stačí mi tak málo, náruč doteků, za chvíli se zase schovám pod deku!
Eva Sádecká
Chlebíček na cestu
Ten je vážně milý. Kdopak měl dlouhou chvíli? Nebo jen tak z recese? Nápad vždycky najde se. Z lásky pečený?
Eva Sádecká
Milý osude
Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1523
- Celková karma 2,08
- Průměrná čtenost 230x
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti