O šťastném hrníčku

V jedné rodině se tradovala taková legenda. Rodinné štěstí je ukryto v jednom z hrníčků, ze kterých se pije. Nikdo, ale nevěděl, který to je. A tak se vždycky tak trochu báli, když se nějaký rozbil, zda to není právě on. 

A jestli se rodinná pohoda od teď nevytratí neznámo kam. Nic takového se ovšem nestalo, neboť hrníčků bylo doma opravdu požehnaně. A kolikrát někdo ještě nějaký donesl, jako dárek. Přece jen si ale občas vzpomněli, co jim kdysi babička vyprávěla. 

To když se jeden čas rozbíjely hrníčky na počkání. Stačilo pustit do kuchyně vlčáka a ten se svým ocasem párkrát zamával a bylo vymalováno. Nedlouho na to se honil s dětmi a to byla doma úplná spoušť. A jako by to nestačilo, chtěl se také z jednoho napít. Ne, Andy, ne!  

Andy sklopil uši, kdo to mohl tušit. Jen se tak na sebe všichni podívali a dlouho mlčeli. Andy zavrčel a šel si raději po svých. 

Rodinnou pohodu to neohrozilo, měli se opravdu rádi. Ale znáte to, nějaký ten stín se najde všude. 

Jednoho dne přišla na návštěvu malá holčička. Dostala kakao do hrníčku, který milovali nejvíc a protože byl jen jeden, museli si ho půjčovat. To se vždycky tak trochu "kočkovali", kdo má na něj zrovna nárok. Děti si psaly pořadník na ledničku, aby se vystřídaly spravedlivě. 

Říkaly mu šťastný hrníček, ani nevěděly proč. Že by snad ten byl kouzelný? 

Holčička Agátka si pořád poposedávala, hrníček posouvala na okraj stolu, až.... Byl najednou na  zemi. 

Všude rozlité kakao a střepy k tomu. Začala plakat. Já, já, já, nechtěla. 

Kuchyní se rozléhalo hluboké ticho. Páni, jestli je to vážně on, podívaly se na sebe děti. 

Agátka nic netušila. Čekala, že bude bita. Nic takového se však nedělo. Kája jí dokonce pohladil a řekl. Z toho si nic nedělej, to se nám stává pořád. To bys musela vidět, co tu vyvádí občas Andy. Šel hned pro hadr a než přišla maminka, kuchyně zářila čistou. 

Kde je ten modrý hrníček, Kájo, ptala se večer, ale Kája raději mlčel. 

Druhý den přišla maminka s Agátkou, prý jakoby náhodou. Daly si čaj. A pro radost a dobrou pohodu přinesly přátelskou sadu hrníčků, téměř na vlas stejnou, jakou maminka marně hledala.  

Byl jí to trošku divné, ale v duchu se musela smát. Hlavně, že rodinná pohoda nebyla narušena.