Víra

Nevracíš se do minulosti, neříkáš si, co kdyby. Budí to jen pochyby. Pluješ na loďce intuice, ona ví, co chce tvá duše.

Zmatenost a nerozhodnost jen mysl plodí. 

Co je dobře, co je špatně, kdo to volí? 

Nechtěj vše řešit hlavou, chléb padá 

na zem namazanou stranou. 

Máš pocit, že je to o ní? 

Prostě to pusť z hlavy, úleva přijde brzy. 

Tak vidíš, jde to, trošku si zakázat

myšlenky na to, co nejde odvázat. 

Jednou to samo odletí, uvidíš, 

láska nemá pouta a nenese žádný kříž.