Pusinky z garsonky
Tak dlouho na dům šetřili. A když se konečně dočkali, mají prázdné hnízdo. Jak moc se jeden druhému vzdálili. Seděli mlčky u krbu, který byl kdysi jejich snem a vzpomínali na dobu, kdy byli děti ještě malé.
Prohlíželi si fotky a videa, které v průběhu let pořídili. Jak je možné, že je všechno jako sen, kde jsou všechny ty radostné chvíle? Choulili se pod dekou, ale nějak je nedokázala zahřát.
Před očima se jim odvíjel příběh. Jak se seznámili, poznávali, jak byli šťastní. Jak každý den svítilo slunce. Na fotkách zářili! Tolik se na sebe těšili. Měli jeden druhého. Co na tom, že nemají kde bydlet.
Půjdou tam, kde dostanou byt s prací. A tak odešli přes půl republiky a nastěhovali se do malé garsonky, která voněla příslibem štěstí.
Byly to opravdu jejich nejšťastnější chvíle. Mládí si je umí užít. Pak se narodily děti a jejich roztomilé tvářičky jim svítily na cestu. Byly pro ně vším.
Asi není vzácností, že i děti na ty chvíle rády vzpomínají. Pro ten kouzelný čas, kde si byli všichni nějak blíž.
Měli se moc rádi. Ale život je rychlík a někdy se člověk sotva stihl podívat z okna. Proč jen ty roky tak ubíhají?
Často se říká, jak ztratíš svůj sen? Tím, že ho uskutečníš. Není to tak trochu pravda? A nebylo už na všechno příliš pozdě? Neutekl nám ten čas, kdy jsme stavěli dům a mohli ho věnovat dětem?
Přemýšleli. Bylo vidět, že nastává nová etapa života a je potřeba se k ní znovu postavit čelem.
Čeká nás jen to, co si vytvoříme, podívali se na sebe s úsměvem manželé a s novou nadějí se zdálo, jakoby kolem nich začaly probleskovat i jiskry ztraceného štěstí...
Eva Sádecká
Hlídej lásku
U brány stojím, tvé světlo hlídám. Já věrně střežím tvou duši, má milá. Našlapuj opatrně, létej obezřetně, ať si nepolámeš křídla...
Eva Sádecká
Pro radost
Jiný život, jiné činy? Jaký příběh nyní vyprávíš? Díváš se často do své duše? O čem stále tajně sníš?
Eva Sádecká
Hýčkej se
Jde se lenošit? Povinně? To si dám líbit. Potěšení duši slíbit. Je čas. Objevit zase to hezké v nás...
Eva Sádecká
Jahodový medvídek
Ten se má! Voní jako letní den, zkrátka pohoda. Jahodový medvídek čeká na děti. Zaslouží si odměnu, ten, kdo jej vytvořil.
Eva Sádecká
Hravé kapky
Z nebe padají stříbrné kapičky, už jsem mokrý celičký. Procházka mne zmáhá, studí mne tlapičky! Ouha...
Eva Sádecká
Pohoda
Pojďte dál, už na vás čekáme. S dobrou náladou vás rádi přivítáme. Máme stejnou myšlenku? Sluníčko si užít venku?
Eva Sádecká
Blízkost
Nevzdalujeme se příliš, když hledáme vně sebe? O co usilujeme? Může nám někdo dát to, co chceme? Víme vlastně, co potřebujeme?
Eva Sádecká
Pošta pro tebe
Jeden dílek v rodině chybí? Celý život si jej přejeme najít? Podvědomě tušíme, že existuje, protože nám neuvěřitelně schází?
Eva Sádecká
Studánková lesní víla
Hlídá kapky deště. Prší? Volá - ještě, ještě! Chrání vodu, studánku, příroda se halí do spánku? Sluníčko jí líbá na čelo. To aby jí to slušelo...
Eva Sádecká
Návrat
Toulal jsem se po zasněžených stráních, může za to život asi sám. Že všechno, co jsem s léty nabyl, se poztrácelo bůhvíkam...
Eva Sádecká
Zrození motýla
Co se stane s housenkou, když se zakuklí? Ani se neptej, je to její konec. Pro motýla však nový začátek...
Eva Sádecká
Platonická láska
Spí jako poupě, netušená, neprojevená. Ještě nezná svůj pravý potenciál. Poupě v růži, samet v hrubé kůži. Ještě nenadešel její čas...
Eva Sádecká
Upřímná láska
Laskavé přátelství? Z hloubky bytosti vztahují se ruce. Srdce chce sloužit srdci? Zní to jednoduše.
Eva Sádecká
Nezkrotná láska?
Bouřlivá, šílená, posedlá, bláznivá? Horká, jak láva? Čas pozná drama. Do jámy lvové padají sami? Poprvé a naposledy?
Eva Sádecká
Probudím se, usmívám se
Jsem u maminky, co mi chybí? Sluníčko mi pohádku poví. Stačí mi tak málo, náruč doteků, za chvíli se zase schovám pod deku!
Eva Sádecká
Chlebíček na cestu
Ten je vážně milý. Kdopak měl dlouhou chvíli? Nebo jen tak z recese? Nápad vždycky najde se. Z lásky pečený?
Eva Sádecká
Milý osude
Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?
Eva Sádecká
Otevři oči
Dívenko bosá, ještě to studí, v trávě je rosa? Nevadí, světlo tě zachrání. To, které skrýváš, ne není to mámení.
Eva Sádecká
Přístav snů
Blízký, či vzdálený? Je blíž, než se domníváš. Dlouho si jej vysníváš. Co pro něj právě teď uděláš?
Eva Sádecká
Písnička
Vypráví svůj příběh. Tohle jsme my. Náš život se všemi dary od jara do zimy. I uprostřed cesty chceš zpívat a nadšeně se dívat. Neptát se - Jsme to pořád my?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1520
- Celková karma 2,12
- Průměrná čtenost 230x
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti