Jediná

Díval se na ni, když spala. Tak moc se mu líbila. A věřte, nevěřte, žena ze Seznamky. Sám tomu dlouho nemohl uvěřit. Jiskra přeskočila hned na prvním rande.  

Něco tam bylo, protože ji hned pozval na další. Tohle nečekal. Myslel si, že to bude jen holka pro pobavení a druhý den ji neuvidí. Ale s touhle to nešlo. Neodolal dalším schůzkám, byl jako posedlý, dělal, co normálně nedělá. Vyprávěl jí všechno, co  by žádné jiné nikdy neřekl. Začal zase důvěřovat.  A po pár schůzkách jí řekl, jestli by se k němu nechtěla nastěhovat.

Neodmítla, těšila se. Byl rád za tu změnu. Domov se rázem proměnil v útulný přístav, kam se rád vracel.  Takhle se vážně dá uklidit? Je vůbec doma? Ano, nemohl chvíli najít některé věci, jiné nenašel už vůbec, ale to mu zase tolik nevadilo. Neříkal nic, dal jí prostor.

Jsou spolu tři roky. Má ji rád víc, než na začátku, i když vztah je někdy trochu boj a oni, jeden či druhý musí ustoupit.

Už když se poprvé potkali, mu řekla, že umí výborně uklízet ( geniálně), ale vaření jí nikdy nebavilo.

Je zvláštní, že v manželstvích vždycky vařil on. Přitahoval podobné ženy a ony se u něj cítily jako princezny. Večeře při svíčkách, obědy jim chystal do práce a kupoval sladkosti pro radost. Přemýšlel, která žena to kdy uměla ocenit. Tahle ano, často mu to říkala.

Jednou mu svěřila, že sex moc nemiluje, že ho bere jako povinnost.

Na začátku byla vždycky zamilovaná, natěšená, ale časem vše zevšední…

Tohle ho mrzelo, nebyl typ muže, co si na milování se svou ženou, ani nevzpomene. Nedělal tak těžkou práci, aby usínal naprosto vyčerpaný, jako jeho kamarádi.

Časem ji naučil, že není krásnějších chvilek, než ve dvou.

 Byl šťastný, že ji má.

Díval se, jak oddechuje v peřinách.

Nádherná, nevinná.

Pro něj ta JEDINÁ.