krasna uvaha.

Za mne plati treti od konce.

Asi ano, prostě z principu už to tak je, energie ke mně - jin, od sebe - jang. Docela to chápu. Jak tu napsala jedna blogerka, Nelituj lásek ztracených, nejhorší je láska neprožitá, i když máš srdce hodně zraněný... To mne hned inspirovalo k písničce... Každá emoce v nás něco zažehne, probudí, pohne s námi. To je dobře. Něco jsme prožili.

Dospělý se má hlavně ptát. Pak se něco dozví...

Člověk ve zralém věku by se už nemusel ptát tak naivně na některé celkem základní věci. Typy, které trošku vybočují z davu, mají nižší pravděpodobnost, že v životě potkají svůj vhodný doplňující typ. Bývá jim ale zase dáváno něco, co jim do jisté míry partnera nahrazuje. Všechno je řízeno "z hůry", my jen sloužíme.

Dospělý člověk by se už neměl ptát tak naivně. Je to jednodušší, ale naopak složitější jako genetika. Buď se dva potkají nebo ne. A pokud se nepotkají, tak také sláva bohu.

možná

Viděla bych to na konstruktivní hádku a usmíření...