Že vás zase nevybrali?

Kdo by o to stál

Různí už nám tady hráli

Vám však patří grál

Vaše texty jedinečné

Hlavní proudy míjejí

Myšlenky ty však jsou věčné

Duše je pak sdílejí

:)

Myšlenky pro život - někdy to tak vnímám. Děkuji, moc mne to těší. Myslela jsem samozřejmě i na Vás, ale nějak jste mimo rým, co s tím?

Hezký den.

Uniknout milé pozornosti Evy Sádecké se mi "v očekávání změny tématu jejích blogů" dosud nepodařilo. Pokud na změnu tematiky svých článků potřebuje Eva i nadále aspoň malou nápovědu, tak tu jsem si dovolil napsat na její e-mail uvedený v profilu autorky docela nedávno - (přesněji dne 5. ledna 2022).

Pane Šindelář, to mi uniklo. To mě zajímá. Hned se kouknu.

Podle mne by měl největší karmu dostat fotograf paní Šichtařové. Co ten dokáže stvořit z tak bezútěšného materiálu, to je skutečné umění!

Je úžasně fotogenická. A u Krause jí to také moc slušelo.

Deprese na vas dneska sedla snad, rikate nam, ze vas nikdo nema rad? Jsme tady my, co vas cteme a mezi sebe zveme ...

To je hezké, Ivi! Já to tak vnímám už delší dobu.

Všechna sláva polní tráva. Články hvězd s vysokou karmou či ty o očkování a politice prosviští za den dva prostorem a už se k nim nikdo nikdy nevrátí. Zato články o lásce, přírodě, vztazích, atd. k nim budou chodit čtenáři, sice po jednotlivcích, ale stále po tisíc let a budou jim rozumět. Tedy pokud bude Internet. Jinak pravdu dí všichni v diskuzi níže a nejvíce David. Kašlete na karmu a titulní strany a pište jak cítíte, že je správné. Hezký večer

Pane Šik, děkuji, platí jedině . V životě platí to, co cítíme. Nic víc, nic míň.

Evi, řeknu to stručně. Kdybyste psala populistické články s karmou přes čtyřicet a čteností přes deset tisíc, tak bych Vás nečetl a troufám si říct, že by Vás takové psaní nenaplňovalo. Když píšete tak, jak jsem na Vás zvyklý, čtu Vás rád a dal bych ruku do ohně za to, že nejsem zdaleka sám. A proč to všechno? Protože Vaše články přinášejí lidem dobrou mysl, na rozdíl od těch populistických, které jsou vesměs naštvávací.

Tak vidíte, s tou stručností mi to nějak nevyšlo

Hurá! Díky Honzo, mám radost. A doufám, že to ještě není konec.

Milá Evo, vidíte, když si otevřu blog, pravda, není to často, vždy se podívám, jestli jste tu zrovna nenechala kus Vaší romantické duše. A karmu dávám vždy, i dnes.

Moc děkuji, to jsem nečekala.

Stovky lidí jsou rády,

že jste stále tady.

A zcela upřímně -

patřím mezi ně

Chtěla jsem Vás také uvést, ale pak jsem to zkrátila... Já vím, myslím na Vás.

Tak jsem se dostal do literatury. To už mi nikdo nevezme. Evo, jak jsem psal nedávno pod blogem jedné naší mladé kolegyně: naštvat jedním blogem stovky čtenářů je určitě jednoduší, než jiným desítky čtenářů potěšit.

Někdy nevím, jestli nevadí, že mám těch psacích stylů víc, ale zase se nemusím stylizovat. Díky. Davide.