Eva Sádecká
Ježíšek bilancuje
Letos jsem to měl moc těžké. V obchodním domě, kam jsem zaletěl, jsem nerad čekal fronty. Bylo pro mne mnohem zajímavější, se jen tak neviditelně plížit mezi regály a ignorovat pásky, kam se nesmí. Jó, a zapomněl jsem na roušku.
Eva Sádecká
Rozchod s noblesou
Prožít nejbolestnější okamžiky života s úctou a láskou, je někdy těžší, než se zdá. Myslím, že skutečně to jde až časem, s nadhledem, bez bouřlivých emocí. V hloubi duše zavládne mír.
Eva Sádecká
Muž, který tě miluje
Nebude vyprávět o své minulosti, neboť si s tebou, ani nevzpomene. Muž, který tě miluje, vyčte přání ze tvých očí, neboť v nich často jen tak spočine. Jak silná jsi a milující bytost, vycítí , když skutečně tě miluje.
Eva Sádecká
Dobrá nálada
Vstupujete do autobusu, řidič se usmívá, hraje veselá hudba. Kraluje pozitivní nálada, každý cestující odchází s pusou od ucha k uchu a říká si, jestli se mu to nezdá. Hudba je silnější a několik lidí si prozpěvuje a píská.
Eva Sádecká
Uzdravení srdce
Něhou, kterou cítíš, láskou, kterou sdílíš. Obejmi své dítě, které v sobě nosíš. Pohlaď vlásky, dej mu pusu, nálada bude hned v plusu.
Eva Sádecká
Uvidět pravdu
Chce čas a nadhled. Pak v klidu, bez emocí, získat nový pohled. Kdo to dokáže? Jen ty a láska k pravdě.
Eva Sádecká
Jak se vyrovnat se ztrátou
Je zvláštní, že jich není nikdy dost. Když se trošku vzpamatujeme z jedné, následuje další. Často třikrát po sobě. Jaký to má smysl?
Eva Sádecká
Radostné nebe
Dokud člověk nenajde hřejivou náruč ve svém nitru, nikdy nepozná pravý domov. Dokud nenalezne štěstí v sobě, bude hledat nebe marně.
Eva Sádecká
Okno do zahrady
Slunce, neobyčejná vůně a svěží vítr. Jakoby se otevřelo okno vaší duše. Jakoby se na plátno vašeho vesmíru promítl ten nejhezčí film.
Eva Sádecká
Radost každý den
Je to tak těžké, odhodlat se k činu? Najít svou cestu, začít znovu? Nemáš co ztratit, jsi už tak blízko, najdeš, co hledáš. Své nové štístko. Na prahu nový začátek, cesta nevede nazpátek!
Eva Sádecká
Panenka na klíček
Kde ještě nejsme sami sebou? Kde se necháme ovládat? Kde se zastavil náš vývoj? Kde ještě velí strach?
Eva Sádecká
Zmizel jako dým
Kdo? Můj poslední vztah. A najednou není co říct. Co dodat. Ani ta pusa na rozloučenou nepadla. Nebylo to jako v romantickém filmu. I když jsem si to tak přál, nebo možná spíš ona. Dáma, která odešla.
Eva Sádecká
Ztráty a nálezy
Děti, jednou se naučíte tolik věci neztrácet, říká maminka svým potomkům na výletě. Když už zase nemohou něco najít. Chce to zdravou míru, ne jako strejda Karel, co má všechny věci na svém místě a bojí se, aby o ně nepřišel.
Eva Sádecká
Naboso
Večerní procházka, letní podvečer. Co na ní může být tak vzrušujícího? Nestačila jsem se divit. Díky tomu, že jsem byla donucena zout sandálky, objevila jsem na zpáteční cestě domů, úplně nový vesmír...
Eva Sádecká
Lásko, promiň
Musel jsem ti ublížit, abys věděla, jak moc ubližuješ sama sobě. Musel jsem ti ublížit, abys příště byla moudřejší. Musel jsem přetrpět, jak ode mne odcházíš. Protože i já tě potřeboval. Jen ty víš, jak moc.
Eva Sádecká
Vnitřní síla
Už přehrává jen krásný film. A to, co bolí, ať přebolí, ať odejde do zapomnění. Už žádný pocit vin. Ať duše najde, to, co hledá. Ke komu patří a co nemá. Ať přijme i svůj stín.
Eva Sádecká
Milá Leničko
Motýlí keře vyrostly skoro až do nebe. Zahrádka je kouzelná, po dešti krásně voní a když se podívám ráno z okna, vždycky mne pohladí. Keře růží jsou jako z pohádky, maliny dozrávají a divizna právě rozkvétá...
Eva Sádecká
Andělé mezi námi
Budu vám vyprávět příběh o dobrých lidech. Takových, kteří vás zbavují strachu. Takových, kteří mají otevřené srdce. Takových, kteří dokáží obejmout slovem, vzít vás do náručí. A jsou to přitom úplně cizí lidé. Andělé na cestách.
Eva Sádecká
V žáru vášně
Sotva se vzdálíš, chce tě zpátky. Když přijdeš, tak tě odmítá. Víš, k srdci těžko vedou zkratky. Žár touhy v nitru pálí dál. Co naděláš, už nejde vrátit, co bylo vaším příběhem.
Eva Sádecká
Determinace osobnosti
Jak moc jsme determinováni svým dětstvím? Svými znalostmi, tím, co jsme přečetli, co nám kdo řekl a my tomu uvěřili? Jak moc máme sklony dělat to, co by se mělo, co se od nás očekává, jak moc nás ovládá strach být jen sám sebou?
| předchozí | následující |
| Počet článků 377 | Celková karma 11.53 | Průměrná čtenost 388 |
Na štěstí nečekej, už tady je. Tak dlouho čekalo jen na Tebe.
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti
