Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Umění naslouchat

5. 01. 2017 23:55:48
Hanka chtěla od Dany poradit. Slyšet její názor. Nebyla si jistá jednou věcí. Jak teď bude žít dál? Jak to všechno zvládne?

Je zvláštní, že události na konci roku skončily změnou v práci i v rodině. Najednou neměla pevnou půdu pod nohama.

Zavolala Dance, ale ta, jakoby jí vůbec nevnímala. Mluvila jen o sobě, nepustila Hanku ke slovu.

Po několika minutách hovor s kamarádkou ukončila. Na její otázky nebyl prostor. A možná ani čas.

Danka mluvila a mluvila, ale v podstatě nic neřekla. Hana přemýšlela, proč. Proč vlastně tolik mluvíme, když si tak málo řekneme. Když neposloucháme, co nám ten druhý chce povědět...

Pak zavolala Janě. „Mám problém, mohu ho s tebou během chviličky probrat, prosím?“

„Problémy jsou od toho, aby se řešily“, uslyšela známou větu. Poté vyslechla příval slov, který v srdci neodpovídal. Jakoby cítila prázdnotu.

„Proč?“ Ptala se v duchu Hanka. Pak si vzala čepici, rukavice, nejteplejší kabát a obešla pár obchodů.

Snad bude lepší nálada. Podívala se prodavačce do očí. Ta se dívala jakoby do prázdna a myslím, by raději byla úplně někde jinde. Komunikace vázla a omezila se jen na strohé jednání.

Z obchůdku se vracela alespoň s veselou sukýnkou, která jí moc slušela. Přemýšlela, s jakým kouskem svetříku ji sladí a šla na schůzku okolo bytu.

Majitel na ni už čekal. Překvapilo ji, že v montérkách. Dokončoval úpravy v bytě. „Ještě moc práce“, prohlásil suše. Nemám moc času. „Jó, vy byste chtěla víc metrů? A máte na to?“

„Přeji si byt, který mne bude inspirovat“, prohlásila a věděla, že pohled do vnitrobloku to určitě nedokáže. Milovala stromy a sluneční paprsky, atypický interiér, který láká svým prostorem.

Kdyby takový našla, byla by šťastná. Duše by měla klid. A ona konečně domov.

Odcházela tichou večerní ulicí a vločky sněhu ji padaly za límec. Rozkošně posedávaly na dlouhých kučeravých vlasech. Třpytily se na řasách a ona si najednou připadala jako sněhová královna.

Ještě se na chvíli zastavila a otočila k domu, kde kdysi bydlela. „Tak tady to nebude. Už ne", povzdechla si.

Zatoužila po nových přátelích, jako nikdy.

Zatoužila po opravdové komunikaci.

Po lidech, kteří cítí celým srdcem, vnímají druhé a ctí jejich potřeby.

Po lidech, kteří dobře znají sami sebe a druzí jim nejsou lhostejní.

Autor: Eva Sádecká | čtvrtek 5.1.2017 23:55 | karma článku: 9.30 | přečteno: 326x

Další články blogera

Eva Sádecká

Zralá žena

Možná má v sobě více něhy, sílu, co roste poznáním. Sladkost citu a doušek víry, že vše pramení jenom z ní.

7.10.2017 v 23:54 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 605 | Diskuse

Eva Sádecká

Jsem s tebou

Když smutky překryjí den, když skončí tvůj velký sen, když ruce zas prázdné máš, jsem s tebou, tak smutky smaž.

7.10.2017 v 22:50 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 175 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 116 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 241 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 312 | Diskuse

Pavel Vrba

Byl jsem dneska poctěn, když jsem tu vobálku vobržel.

A hnedle se cejtím takovej důležitej a chtěnej. Nestává se mi to často, maximálně jedenkrát za 4 roky. A taková vobálka, ta v sobě ukrejvá zajímavý věci. K pobavení, k pláči i znechucení. Když ji totiž votevřu, nestačím se divit.

16.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 491 | Diskuse

Vladimír Aim

Tohle máme volit

Již v pondělí se všichni budeme držet za hlavy a naříkat, koho jsme si to zvolili, a bude nám jasné, že tlupa právě zvolených není schopna zodpovědně rozhodovat vůbec o ničem.

16.10.2017 v 17:35 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 572 | Diskuse

Martin Faltýn

Volební guláš a koblihy už nestačí. Je třeba přidat!

Každý se rád občas nechá překvapit něčím neobvyklým, novým, zajímavým... někdy i neotřelým. A to i ve volbách. A tak je guláš nahrazen koblihami, druhdy se jezdilo "Zemákem"... Občas to ale přestřelí.

16.10.2017 v 17:20 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jana Slaninová

Lotr intelektuál

Pohádky jsou něco, co nás provází od dětství. Holky chtějí být princezny nebo Popelky, kluci rytíři nebo lapkové. A s některými jejich touhy rostou.

16.10.2017 v 9:33 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 281 Celková karma 9.77 Průměrná čtenost 380

Na štěstí nečekej, už tady je. Tak dlouho čekalo jen na Tebe.

www.evasadecka.cz

knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.