Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podvědomí nespí

19. 01. 2017 19:21:09
To je zvláštní, pomyslela si Katka. Ráno jí vítaly sluneční paprsky a ona se rozpomínala, co se jí to v noci vlastně zdálo. Co jí sny přišly říct?

Seděla v kuchyni u stolu v bytě, který mívala tolik ráda. Jedla topinku, na kterou už dlouho měla chuť. Vtom do místnosti přišel bývalý manžel a s velikou chutí se zakousl do topinky. Byl rád, že je doma.

Pamatuje si ten pocit moc dobře. Usmíval se a ona byla šťastná, že není sama.

Druhý sen byl o cestě. Na ní stál mladý muž a říkal, že se musejí rozloučit. Pak zmizel.

A to byl kdo? Bývalá láska? Stále se ještě neodpoutala a proto jí trápil ten neznámý smutek, je to tak?

Nikdy ho nepustila blíž, aby se na něj podívala. Aby se ho zeptala, proč přišel a co jí chce povědět.

Takže ho stále miluje? A měla by ho pustit a osvobodit své srdce. Být zase volná. Dýchalo by se jí mnohem líp. Mohla by se připravit na nový vztah a užívat si znovu hezké chvíle ve dvou.

To by moc ráda. Samotné je jí už dlouho smutno. Nemá si s kým povídat. Ke komu se přitulit a s kým se smát. Být si s druhým tak blízko, jak jen duše mohou být.

A co ten manžel v kuchyni? Kdykoli se jí někdo zeptal, jestli lituje, že se rozvedla, odpověděla, že ne.

Samozřejmě, že ne. Vždyť ona se nikdy nevrací, co bylo, bylo.

Ale ve snech to vypadalo jinak. Ve snech se vracela dlouho. Odpustit jí moc nešlo. Myslela si, že už to má za sebou.

Včera si v práci povídaly s kolegyní o bývalých láskách. A ta jí řekla, že by nejraději zůstala s tátem svých synů, se svojí největší láskou. Jenže pil a nedokázal přestat, tak odešla...

„A miluješ ho ještě?“, zeptala se Katka. „To víš, že ne, odpověděla Květa“. Přitom měla v očích slzy.

Že bychom lhaly samy sobě? Že bychom litovaly a nikdy si to nepřiznaly? Vždyť i sebelítost je lítost, byť nám vůbec neprospívá. Ach, ty zraněné city.

Nebýt toho snu, takto by nepřemýšlela.

Teď má o čem. Má na čem pracovat. Potřebovala by se znovu nadechnout a zažít ve svém životě více vášnivých chvilek. Více radosti a smíchu, více objetí.

Začne s tím pořadem pro děti. Pohádky už dlouho leží v šuplíku.

Děti jsou radost, smích, hodně něhy.

Když je rozesměje, pobaví a bude se jim líbit, samy přiběhnou a obejmou ji. Tohle už zažila a tak se moc těší.

Radost a lásku dá nejdřív dětem.

A pak přijde i to ostatní...

Autor: Eva Sádecká | čtvrtek 19.1.2017 19:21 | karma článku: 8.98 | přečteno: 331x

Další články blogera

Eva Sádecká

Zralá žena

Možná má v sobě více něhy, sílu, co roste poznáním. Sladkost citu a doušek víry, že vše pramení jenom z ní.

7.10.2017 v 23:54 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 605 | Diskuse

Eva Sádecká

Jsem s tebou

Když smutky překryjí den, když skončí tvůj velký sen, když ruce zas prázdné máš, jsem s tebou, tak smutky smaž.

7.10.2017 v 22:50 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 175 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 116 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 241 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 312 | Diskuse

Pavel Vrba

Byl jsem dneska poctěn, když jsem tu vobálku vobržel.

A hnedle se cejtím takovej důležitej a chtěnej. Nestává se mi to často, maximálně jedenkrát za 4 roky. A taková vobálka, ta v sobě ukrejvá zajímavý věci. K pobavení, k pláči i znechucení. Když ji totiž votevřu, nestačím se divit.

16.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 20.12 | Přečteno: 491 | Diskuse

Vladimír Aim

Tohle máme volit

Již v pondělí se všichni budeme držet za hlavy a naříkat, koho jsme si to zvolili, a bude nám jasné, že tlupa právě zvolených není schopna zodpovědně rozhodovat vůbec o ničem.

16.10.2017 v 17:35 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 572 | Diskuse

Martin Faltýn

Volební guláš a koblihy už nestačí. Je třeba přidat!

Každý se rád občas nechá překvapit něčím neobvyklým, novým, zajímavým... někdy i neotřelým. A to i ve volbách. A tak je guláš nahrazen koblihami, druhdy se jezdilo "Zemákem"... Občas to ale přestřelí.

16.10.2017 v 17:20 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jana Slaninová

Lotr intelektuál

Pohádky jsou něco, co nás provází od dětství. Holky chtějí být princezny nebo Popelky, kluci rytíři nebo lapkové. A s některými jejich touhy rostou.

16.10.2017 v 9:33 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 281 Celková karma 9.77 Průměrná čtenost 380

Na štěstí nečekej, už tady je. Tak dlouho čekalo jen na Tebe.

www.evasadecka.cz

knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.