Ještě jednou se ohlédnout, zapálit svíčku, pustit si oblíbenou písničku a třeba tu chvíli uctít minutou ticha?
Dolehá to. Je ticho, je prázdno, nové začátky jsou většinou těžké. A tak se někdy toužíme vrátit do starého, známého místa, kde jsme sice už jen přežívali, ale bylo to známé a bezpečné.
Nyní jsme vyměnili loď a plujeme dál. Přístav zatím nehledáme, chceme si tu plavbu užít co nejdéle. V očích možná ještě slzy, ale život nás moc nešetří. Nezastavuj se, neotáčej se, žij!
Batoh jsme teď vyměnili za menší, nedá se kráčet s tíhou.
Slzy vítr osuší, věci nepřekážejí, máme více místa pro zážitky.
Díváme se dopředu, s úsměvem, i když to bolí.
Možná jsme právě na cestě k tomu lepšímu v nás.
Možná si dáváme oddechový čas.
Startovní čára čeká každého z nás.