Milý příteli
Tuhle báseň jsem ti kdysi napsal. Mám tě rád, i když se už dávno nevídáme. Často vzpomínám na kapitolu života, kterou jsme psali spolu. Byla velmi bohatá na zážitky, dobrodružství, přátelství, na které se nazapomíná. I když léta vezmou lesk ze starých fotek, v mé duši nikdy nevyblednou. Tak intenzivní čas setkání, vzájemného poznání, společných kamarádů. Práce i osobních úspěchů. Společné večeře, koncerty, posezení v přírodě, pamatuješ na tu divokou bouři a liják?
Tak to bývá i v životě. Zatáhne se mrak, spousta deště, slz a pak najednou divný klid. A najednou nikdo není. Tahle ztráta kamaráde, celý život nepřebolí.
Povídání o všedních věcech, těšení se na vše krásné a milé.
Byl jsi pro mne jako rodina. Všechno je pryč. A já stojím na nádraží a všechno znovu začíná.
Víš, nedávno jsem našel tvůj dopis. Píšeš, že jsi stále nepřekonal svou minulost a že bys chtěl v životě zažívat jiný druh emocí, než ty které přehrávají tvoje vzpomínky. Že nejšťastnější období jsme zažívali společně. Mám to také tak, kamaráde. Jaké jsme měli štěstí! Teď to dokážeme ocenit mnohem víc.
Říkám si, jestli už píšeš lepší kapitolu v životě a svět už má jasnější a zářivější barvy. Jestli jsi šťastný, našel jsi, co jsi léta postrádal. Jestli to opravdové jsi našel sám v sobě a změnilo to navždy tvůj příběh.
To bych si přál. Najít tě usměvavého a hrdého na to, co všechno jsi musel zakusit, s čím ses musel v životě poprat. Doufám, že už je dopráno a prádlo visí čisté, vlaje venku na zahrádce a krásně voní...
Jó, příteli, ani já neměl na růžích ustláno. To by bylo na dlouhé vyprávění. Sbírám všechny síly, abych začal opět od nuly. A víš, že se na to nakonec docela těším? Muž bez minulosti. Né, že by nebyla, ale chci malovat nový obraz, věřím, že ještě mohu, že mám ještě dost síly všechno změnit.
Nedávno jsem se rozhodl, že už nenechám slunce mých dnů překrýt mrakem toho, co bylo. Nechal jsem všechno být. Vztahy, věci, pocit viny. Všemu jsem dal sbohem a jsem najednou někdo jiný.
Silnější a lehčí, netrápím se tolik, starostí jen trochu, nejsem workoholik. Úměv, ten si nesu, ať se děje cokoli, těším se, jak malé dítě, že teď všechno ustojím.
A jak ty teď chodíš světem, stále bohém, tančíš s létem? Vzpomínám a přiznám slzy.
Na viděnou. Zase brzy ...
Eva Sádecká
Hlídej lásku
U brány stojím, tvé světlo hlídám. Já věrně střežím tvou duši, má milá. Našlapuj opatrně, létej obezřetně, ať si nepolámeš křídla...
Eva Sádecká
Pro radost
Jiný život, jiné činy? Jaký příběh nyní vyprávíš? Díváš se často do své duše? O čem stále tajně sníš?
Eva Sádecká
Hýčkej se
Jde se lenošit? Povinně? To si dám líbit. Potěšení duši slíbit. Je čas. Objevit zase to hezké v nás...
Eva Sádecká
Jahodový medvídek
Ten se má! Voní jako letní den, zkrátka pohoda. Jahodový medvídek čeká na děti. Zaslouží si odměnu, ten, kdo jej vytvořil.
Eva Sádecká
Hravé kapky
Z nebe padají stříbrné kapičky, už jsem mokrý celičký. Procházka mne zmáhá, studí mne tlapičky! Ouha...
Eva Sádecká
Pohoda
Pojďte dál, už na vás čekáme. S dobrou náladou vás rádi přivítáme. Máme stejnou myšlenku? Sluníčko si užít venku?
Eva Sádecká
Blízkost
Nevzdalujeme se příliš, když hledáme vně sebe? O co usilujeme? Může nám někdo dát to, co chceme? Víme vlastně, co potřebujeme?
Eva Sádecká
Pošta pro tebe
Jeden dílek v rodině chybí? Celý život si jej přejeme najít? Podvědomě tušíme, že existuje, protože nám neuvěřitelně schází?
Eva Sádecká
Studánková lesní víla
Hlídá kapky deště. Prší? Volá - ještě, ještě! Chrání vodu, studánku, příroda se halí do spánku? Sluníčko jí líbá na čelo. To aby jí to slušelo...
Eva Sádecká
Návrat
Toulal jsem se po zasněžených stráních, může za to život asi sám. Že všechno, co jsem s léty nabyl, se poztrácelo bůhvíkam...
Eva Sádecká
Zrození motýla
Co se stane s housenkou, když se zakuklí? Ani se neptej, je to její konec. Pro motýla však nový začátek...
Eva Sádecká
Platonická láska
Spí jako poupě, netušená, neprojevená. Ještě nezná svůj pravý potenciál. Poupě v růži, samet v hrubé kůži. Ještě nenadešel její čas...
Eva Sádecká
Upřímná láska
Laskavé přátelství? Z hloubky bytosti vztahují se ruce. Srdce chce sloužit srdci? Zní to jednoduše.
Eva Sádecká
Nezkrotná láska?
Bouřlivá, šílená, posedlá, bláznivá? Horká, jak láva? Čas pozná drama. Do jámy lvové padají sami? Poprvé a naposledy?
Eva Sádecká
Probudím se, usmívám se
Jsem u maminky, co mi chybí? Sluníčko mi pohádku poví. Stačí mi tak málo, náruč doteků, za chvíli se zase schovám pod deku!
Eva Sádecká
Chlebíček na cestu
Ten je vážně milý. Kdopak měl dlouhou chvíli? Nebo jen tak z recese? Nápad vždycky najde se. Z lásky pečený?
Eva Sádecká
Milý osude
Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?
Eva Sádecká
Otevři oči
Dívenko bosá, ještě to studí, v trávě je rosa? Nevadí, světlo tě zachrání. To, které skrýváš, ne není to mámení.
Eva Sádecká
Přístav snů
Blízký, či vzdálený? Je blíž, než se domníváš. Dlouho si jej vysníváš. Co pro něj právě teď uděláš?
Eva Sádecká
Písnička
Vypráví svůj příběh. Tohle jsme my. Náš život se všemi dary od jara do zimy. I uprostřed cesty chceš zpívat a nadšeně se dívat. Neptát se - Jsme to pořád my?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1520
- Celková karma 2,06
- Průměrná čtenost 230x
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti