Žila byla jedna firma

1. 03. 2019 14:58:26
Na počátku byl nápad. Pak zrod, nástup zaměstnanců, práce, práce a zase práce. Na konci byla insolvence. Drahé nájmy, málo zákazníků, nápad se den po dni vytrácel. Znáte ten příběh?

Mezitím to bylo skvělé. Zaměstnanci vzali práci za svou a pracovali více, než bylo zvykem. Měli rádi svou firmu, vždyť ji zakládali a vztahy mezi spolupracovníky se časem utužovaly, v práci byli tak trochu jako doma. Těšili na sebe.

Zákazníci firmu moc pochvalovali, bylo tam veselo, přátelské prostředí. Rádi se vraceli. Navázali dobré vztahy.

Jednoho dne však našli firmu zavřenou, převázanou černou stužkou.

Kam teď budeme chodit, říkali si.

Konečně, když jsme našli, co jsme potřebovali, když jsme byli spokojení se vztahy, s oblíbenými zaměstnanci firmy? Tolik jsme se přitom nasmáli.

Jak to, že je ta firma zavřená?

Kam teď máme jít?

Čekali, že jim majitel oznámí skutečnost a pozve je někam jinam. Nic takového se ale nestalo.

Byli smutní.

Našli svou značku, své pohodlí, místo, kde jim bylo dobře.

Najdeme si tu značku znovu, říkali si.

A našli.

Luxusní interiér i výrobky, rychlý servis s podmanivou hudbou.

Ale něco tu nehraje.

Něco tu chybí. Kde je úsměv zaměstnanců, kde jsou ty prima chvíle?

To přece není možné, že je to ta stejná značka. Tolik se nám líbila, ale teď...

Jakoby ztratila lesk. Jakoby přestala zářit. Zákazník ztratil z nákupu radost.

Obchod bez úsměvu a příslibu přátelství ztratil na významu.

Co odlišuje firmu od firmy?

Její zaměstnanci.

Jen na nich záleží.

Vždyť přece majitel, zaměstnanci i zákazníci jsou především partneři.

Autor: Eva Sádecká | pátek 1.3.2019 14:58 | karma článku: 11.07 | přečteno: 536x

Další články blogera

Eva Sádecká

Tanec v podkroví

Seznámili jsme se úplně náhodou, letmý dotek, když jsem dobíhal tramvaj. Kouzelný úsměv, který nepatřil mně , jen si ta žena na něco vzpomněla. Jenže já měl tak sladký pocit, jako když jsem v dětství dostal svého prvního medvídka.

29.9.2019 v 13:16 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 276 | Diskuse

Eva Sádecká

Dobrý den

Je zvláštní, jak docela obyčejný pozdrav od neznámého člověka, dokáže rozjasnit den. Dobrý den, pro mne znamená - vnímám tě. Dobrý den, od srdce, je něco jako - jsem rád, že jsi tady.

20.9.2019 v 22:31 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 178 | Diskuse

Eva Sádecká

Zahrada snů

Nevím, komu patřila. Kouzelná zahrada, magické místo pro duši. Nemohla jsem z ní spustit oči. Něco mne k ní neuvěřitelně přitahovalo. Stála jsem jako omámená a nechtěla odejít.

13.9.2019 v 13:22 | Karma článku: 8.02 | Přečteno: 178 | Diskuse

Eva Sádecká

Co miluji

Vůni chleba, blízkost lidí, když ti druhý nezávidí. Přijetí a objetí, kdo se zeptá, co je ti? Úsměv, který světlem září, ten, co život doprovází. Miluji tanec, humor, veselí. Když je člověk sladký a ne kyselý.

5.9.2019 v 9:21 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 183 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Chvilkaři mě zklamali...

Čučkaři, chce se říct. Hřímali na Letné, že pokud se bude něco dít, něco, co zahýbá naší společností, sejdeme se "tu" zas a dřív než 16. listopadu...Nestalo se.

21.10.2019 v 0:48 | Karma článku: 3.77 | Přečteno: 108 | Diskuse

Tadeáš Firla

Je možné odejít z organizace Svědků Jehovových?

Článek je zaměřen pro úzký okruh čtenářů. Řeší otázku, zda je možné odejít ze sekty, konkrétně z organizace Svědků Jehovových? Někteří členové odcházejí, ale platí za to vysokou cenu.

20.10.2019 v 23:47 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 191 | Diskuse

Jana Klenorová

Svetr za pětikilo

Co je v životě to důležitý...? No přece pořádně se oháknout a být nóbl je důležitý. Hlavně nebýt fuj!

20.10.2019 v 20:00 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 257 | Diskuse

Michal Pohanka

Suveréni nebo suteréni? Aneb "Hej, chlape škaredej, nemáš na víno?"

Už ani ti bezdomovci nejsou, co bývali. Dneska nemají vůbec žádnou soudnost! Tuhle na mě jeden před obchoďákem zavolal: "Hej, chlape škaredej, nemáš na víno?" Přitom byl mnohem ošklivější a chudší než já. Strašná doba!

20.10.2019 v 15:04 | Karma článku: 29.13 | Přečteno: 888 | Diskuse

Petr Šimík

Kontrolované pití

Než se pustím do pokračování tématu mé alkoholové závislosti, vidím potřebu rozebrat další fenomén, kontrolované pití. Jde to? Nejde to? Proč se o tom veřejně nemluví? Proč jen slyšíme : Nesmím se napít!!! Už ani kapku!!!!

20.10.2019 v 13:50 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 424 | Diskuse
Počet článků 325 Celková karma 9.76 Průměrná čtenost 391

Na štěstí nečekej, už tady je. Tak dlouho čekalo jen na Tebe.

www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz

knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti

 

Najdete na iDNES.cz