O zvědavé dívence
Jednoho dne vyslechla za dveřmi rozhovor, kvůli kterému nemohla celou noc spát. Jednalo se o aféru, o které zatím nikdo nevěděl.
A ona přemýšlela, jestli o tom má někomu říci, nebo ne.
Jindy vyslechla v čekárně u lékaře rozhovor matky a dcery. Nedalo jí to a připletla se jim do řeči.
Když někdo šeptal, nastavila uši víc a víc a zvědavost jí nedopřála klidu.
Pak vždycky o všem přemýšlela, a i když nebyla zase tak upovídaná, aby o všem, co slyšela, hned druhým vyprávěla, přesto najednou zjistila, že nežije svůj život.
Postávala na návsi, kde se něco šustlo.
Nebylo to jen povídání. Každý den si brzy ráno kupovala noviny, aby jí něco neuniklo.
Sledovala pravidelně zprávy a politickou situaci v zemi.
Zdálo se, že není nic, o čem by nevěděla.
Měla ráda historii, cestovala po celém světě.
Ráda listovala ve velkých knihách, dokázala strávit v knihovně celé hodiny.
Často promlouvala s ostatními a používala citace známých osobností.
Na dotazy odpovídala mnohdy přesně tak, jak se odpovídalo v odborných časopisech.
Když něco náhodou nevěděla, našla si to hned na internetu.
Jednoho dne však zjistila, že se přestala ptát sama sebe a hledat odpovědi v hloubi duše.
Že stále hledá venku. A uvnitř měla pocit, jakoby jí pořád něco chybělo.
Po jedné plavbě na lodi, na kterou se moc těšila, se stala zvláštní věc.
Vyslechla rozhovor kapitána a to dělat rozhodně neměla.
Večer v kajutě zahlédla v zrcadle něco, co se jí ani trošku nepodobalo.
Uši jí narostly tak moc, že jí ani čepice nezachránila.
Najednou se čepice tak nějak podivně zvedala a uši rostly pořád víc a víc!
Dost, už dost, zastyděla se naše dívka. Došlo jí, co se stalo.
Už nikdy více nebudu poslouchat cízí řeči! Nebudu ztrácet čas cízími příběhy!
Nebudu hledat všechny odpovědi v knihách a raději budu více poslouchat sama sebe.
Nebojte, uší jí opravdu nevyrostly, to se jí naštěstí jen tak zdálo.
Na lodi se krásně spalo a ona si myslela, že je to opravdové.
Jaké štěstí, když se, ze snu probudila.
Zatoužila poznat od teď všechno, co dosud ani netušila!
PS:
Musí být život, dárek z vesmíru, být pro nás vždycky, šitý na míru?
Eva Sádecká
Malování
A kdo ti brání? Tolik štětců a barev co je k mání! Připrav si velký stůl, malířské plátno, paletu. Vím, že máš obraz v srdci, to se nepletu...
Eva Sádecká
Očekávání
Tušení se potvrdilo? Za maskou chvály pokušení stálo? Čekalo v povzdálí? Až bude moci udeřit? Třpytky z karnevalu zůstaly na zemi?
Eva Sádecká
Pampeliška
Vítr rozfoukal všechny padáčky? Kde je konec pampelišky? V každém chmýří kouká na nás z výšky. Dotýká se nebe, než spadne na zem? Ticho ji léčí novým obrazem?
Eva Sádecká
Hlídej lásku
U brány stojím, tvé světlo hlídám. Já věrně střežím tvou duši, má milá. Našlapuj opatrně, létej obezřetně, ať si nepolámeš křídla...
Eva Sádecká
Pro radost
Jiný život, jiné činy? Jaký příběh nyní vyprávíš? Díváš se často do své duše? O čem stále tajně sníš?
Eva Sádecká
Hýčkej se
Jde se lenošit? Povinně? To si dám líbit. Potěšení duši slíbit. Je čas. Objevit zase to hezké v nás...
Eva Sádecká
Jahodový medvídek
Ten se má! Voní jako letní den, zkrátka pohoda. Jahodový medvídek čeká na děti. Zaslouží si odměnu, ten, kdo jej vytvořil.
Eva Sádecká
Hravé kapky
Z nebe padají stříbrné kapičky, už jsem mokrý celičký. Procházka mne zmáhá, studí mne tlapičky! Ouha...
Eva Sádecká
Pohoda
Pojďte dál, už na vás čekáme. S dobrou náladou vás rádi přivítáme. Máme stejnou myšlenku? Sluníčko si užít venku?
Eva Sádecká
Blízkost
Nevzdalujeme se příliš, když hledáme vně sebe? O co usilujeme? Může nám někdo dát to, co chceme? Víme vlastně, co potřebujeme?
Eva Sádecká
Pošta pro tebe
Jeden dílek v rodině chybí? Celý život si jej přejeme najít? Podvědomě tušíme, že existuje, protože nám neuvěřitelně schází?
Eva Sádecká
Studánková lesní víla
Hlídá kapky deště. Prší? Volá - ještě, ještě! Chrání vodu, studánku, příroda se halí do spánku? Sluníčko jí líbá na čelo. To aby jí to slušelo...
Eva Sádecká
Návrat
Toulal jsem se po zasněžených stráních, může za to život asi sám. Že všechno, co jsem s léty nabyl, se poztrácelo bůhvíkam...
Eva Sádecká
Zrození motýla
Co se stane s housenkou, když se zakuklí? Ani se neptej, je to její konec. Pro motýla však nový začátek...
Eva Sádecká
Platonická láska
Spí jako poupě, netušená, neprojevená. Ještě nezná svůj pravý potenciál. Poupě v růži, samet v hrubé kůži. Ještě nenadešel její čas...
Eva Sádecká
Upřímná láska
Laskavé přátelství? Z hloubky bytosti vztahují se ruce. Srdce chce sloužit srdci? Zní to jednoduše.
Eva Sádecká
Nezkrotná láska?
Bouřlivá, šílená, posedlá, bláznivá? Horká, jak láva? Čas pozná drama. Do jámy lvové padají sami? Poprvé a naposledy?
Eva Sádecká
Probudím se, usmívám se
Jsem u maminky, co mi chybí? Sluníčko mi pohádku poví. Stačí mi tak málo, náruč doteků, za chvíli se zase schovám pod deku!
Eva Sádecká
Chlebíček na cestu
Ten je vážně milý. Kdopak měl dlouhou chvíli? Nebo jen tak z recese? Nápad vždycky najde se. Z lásky pečený?
Eva Sádecká
Milý osude
Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1523
- Celková karma 2,08
- Průměrná čtenost 230x
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti