Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. ledna 2022 Vladislav

Půlnoční překvapení

13. 08. 2021 21:57:30
Podělím se s vámi o jeden milý a nečekaný příběh. Začalo to na zastávce autobusu. Zjistila jsem , že už nejede žádný spoj domů. Mám si zavolat taxi?

Jelo ještě pár posledních autobusů směrem k nám, ale jen pár vesniček. Dojdu to pěšky? Blížila se půlnoc. Budu se bát?

V autobuse jsem se dala do řeči s jednou paní. Najednou jsem zjistila, že bydlela 40 let ve vedlejším vchodě, jako já. Něco nás spojovalo. Nejdřív mi poradila známého taxikáře, ale pak se rozhodla. Víte co, já si vezmu klíče od auta a zavezu vás...

Mám chuť udělat dobrý skutek.

A tak jsem vystoupila tam, kde to ani neznám, žena prý normálně autobusem nejezdí. Jen dnes.

To je osud. Měla jste mne potkat.

Tak hurá, řekla jsem si. Mám štěstí.

Šla jsem zrovna z jednoho krásného setkání mladých umělců a nechala čas plynout... Vůbec se mi nechtělo zpět.

Krásné prostředí, kreativní lidé, příjemné rozhovory...

Proč spěchat? Že už mi nic nepojede, mne ani nenapadlo.

( Aha, jsou přece prázdniny.)

A než jsem se nadála, seděla jsem ve voňavém autě a paní se rozpovídala. Zjistily jsme, že máme mnohé společné.

Až nás zamrazilo. Podobné životní situace. Hodně podobné zájmy. Hned jsme si měly co říct.

Ráda si povídám s cizími lidmi. Jsou tak nějak víc otevření, bezprostřední. Nemají pocit ohrožení. Možná si řeknou, už se neuvidíme, tak co.

Na nic si nehrají...

Rozhovor se protáhl přes půlnoc.

Dozvěděla jsem se tolik věcí.

Že léta dělala pošťačku a najednou z legrace sedla na ukázkovém dni do autobusu a už si ji tam nechali.

Že je tu jediná žena, která jezdí linku. Že je teď po létech konečně svobodná a nezávislá. A práce ji moc baví.

Asi by se nehodilo vypsat tu všechno, o čem jsme si povídaly, stejně to bylo důležité právě tento večer pro nás dvě.

Jen vám povím, že se moje srdce opravdu usmálo.

Že jsou tu ještě lidé, kteří chtějí pomoci.

Že jim nejsou lhostejní lidé, které vůbec neznají.

Že vás život, nikdy nenechá na holičkách, když ani vy nejste k životu lhostejní.

Autor: Eva Sádecká | pátek 13.8.2021 21:57 | karma článku: 24.59 | přečteno: 638x

Další články blogera

Eva Sádecká

Tak mne zase nevybrali

Na titulní stranu. Přitom jsem se snažila, namáhala hlavu. Prý jsem někdy málo vtipná a nesplývám v davu. Pak mi přišel smajlík, alespoň za odvahu.

17.1.2022 v 19:32 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 349 | Diskuse

Eva Sádecká

Úsměv duše

Cestuji po celém světě, vidím kolem spoustu krás. Však, když se vrátím k tobě domů, chvěje se mi náhle hlas. Navštěvuji spoustu chrámů, kapliček i kostelů. Vyměním je bez váhání za světlo tvého úsměvu.

16.1.2022 v 17:55 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 132 | Diskuse

Eva Sádecká

Křehkost života

Poprvé jsem viděla film Karel. Překvapil mé očekávání. Rázem tu nebyl fenomén Karel Gott, ale obyčejný člověk s velkým srdcem. V jeho očích bylo vše.

16.1.2022 v 11:53 | Karma článku: 24.54 | Přečteno: 475 | Diskuse

Eva Sádecká

O kouzelné srnce (pohádka)

V čarovném lese, žila mladá a veselá srnka. Kdysi jí bůh vložil do těla dvě srdce. Jedno od její matky, druhé od něj. Kdyby jednoho dne jedno přestalo tlouci, aby ožilo to druhé...

15.1.2022 v 10:16 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 120 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Vilém Ravek

Neposlušný Dandy a vystresovaná Rozárka.

Těm, co na sebe pořád štěkají a mají se „rádi“ jako pes a kočka, by možná snadno pomohl psí psycholog z televizního pořadu Kočka není pes.

18.1.2022 v 14:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mých deset let

Před deseti lety bylo všechno jinak. Nevěděla jsem, jestli budu žít a jak budu žít...Na podzim roku 2011 jsem ležela na Bulovce a zpytovala svědomí.

18.1.2022 v 12:08 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 373 | Diskuse

Jan Hulik

Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí (MPSV) panu Ing. Marianu Jurečkovi.

Vážený pane ministře, dne 17. prosince 2021 jste se stal ministrem MPSV České Republiky. K resortu Vašeho ministerstva patří :

18.1.2022 v 10:30 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 108 | Diskuse

Eva Sádecká

Tak mne zase nevybrali

Na titulní stranu. Přitom jsem se snažila, namáhala hlavu. Prý jsem někdy málo vtipná a nesplývám v davu. Pak mi přišel smajlík, alespoň za odvahu.

17.1.2022 v 19:32 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 349 | Diskuse

František Skopal

Proč jsme se stali karikaturami lidských bytostí?

Ať již jsme si toho vědomi, nebo ne, vždy když se k něčemu rozhodujeme, podvědomě vnitřně zvažujeme mezi dvěma prioritami. Mezi prioritou rozumu a prioritou citu.

17.1.2022 v 16:18 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 183 | Diskuse
Počet článků 465 Celková karma 12.50 Průměrná čtenost 371

Na štěstí nečekej, už tady je. Tak dlouho čekalo jen na Tebe.

www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz

knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti

 

Najdete na iDNES.cz