Jsou světy, kde se člověk cítí jenom v bezpečí. Kde se dívá správným směrem, nikdo nebrečí.
Vidíš samé krásné barvy, stromy, květy zář. Slyšíš hudbu, která hladí, rozsvěcuje tvář.
Vidíš knihy, ve kterých se jen o LÁSCE vypráví, slyšíš zvony, které bijí, v SRDCI novou nadějí.
Jsou světy, kde se ještě může bez bolesti šťastně žít, kytky nikdy neodkvetou, jen je v duši musíš mít.
Svět, kde ti nikdo neublíží, kde může jenom něha žít, ten svět se žije beze strachu, každý ho může
navštívit.
Jsou světy, kde se nesoutěží, kde ruka ruku podává, kde nalezneš, co tak hledáš a s CITEM
se shledáváš.
Jsou světy, kde je tvoje místo, co tak dlouho čekalo, až se nejdřív ozve pocit, že to staré skončilo.
Jsou světy plné světla, velká náruč tepla, nedozírná krajina, kde všechno začíná...