Pohlazení

Schází nám. Doma, v práci. Žijeme jako cizinci. Lidé si často dokonce pohlazení kupují, několik hodin, či dní hlazení vás vyjde na tisíce. Dovolená v říši doteků. Kdo by odolal?

Dnes je všeho dostatek, přitom toho základního se nám nedostává. Proč? Je tak těžké otevřít náruč?

Před doteky je ještě důležitější komunikace. Jak moc je láskyplná?

A tak svěsíme hlavu, zase jsem nedostal to, co jsem tak potřeboval.

Dívám se na svět vyhaslýma očima. Je mi zima. Jsem vyprahlý a toužím po něze, po teple, přijetí.

Když ho nedostávám, tak si ho koupím. Dnes je možné všechno. Jenže to něco stojí. Holkám, kterých je škoda pro prodávání v obchoďáku, platíme za něhu, za pohlazení.

Dříve se o lásce tolik nemluvilo. Nebyl na to čas. Bylo příliš moc práce, aby se neustále rozebíraly vztahy.

Jenže asi jsme na to doplatili. Zapomněli jsme na to nejdůležitější.

To, co je většinou zadarmo a přesto tak zoufale schází.

Co s tím uděláme?