Žena v růžových šatech

Byla neodolatelná. Šaty nádherně obepínaly její siluetu a černé vlasy do pasu, stočené v pramíncích, se jemně dotýkaly látky, která nechala vyniknout půvabu ženskosti. 

Všiml jsem si, co dokáže krása. Otevřít dveře i srdce mnohem rychleji. Pokud se snoubí s úsměvem, změní váš život. Elegance a vkus, vytříbená mluva a něžný pohled očí, laskavost a vtip. 

Takové ženy mám rád. Váží si samy sebe a mají se rády. Vědí, co chtějí. Věří si. Září.V jejich očích je takové světlo, že vás neuvěřitelně přitahují. Nemusejí být dokonalé a dobře to vědí. Znají samy sebe.

Jsou darem pro ostatní, hodny následování, učí vlastním příkladem. 

Jednu z nich jsem nedávno potkal. Nedaly se přehlédnout její šaty. Něha i síla v jednom. Až se tajil dech. Nemohl jsem se vynadívat. Když promluvila, mé srdce se zachvělo. Nějaký známý, důvěrný hlas se po létech probudil a já jsem od té doby velice šťastný.

Jakoby její duše zahrála tu nejkrásnější píseň.