Upomínka na život

Vážený příteli, dlužíš svému životu mnohem více, než si myslíš. Celková cena je nevyčíslitelná. Roky jsi neměl dovolenou, své zdraví zanedbáváš, málo spíš, špatně jíš a sportu moc nedáš. Jak chceš takhle žít?  

Sepsal jsem Ti všechny Tvé dluhy a doufám, že do stanoveného termínu je všechny splatíš. 

Tím termínem je Tvůj život.

Čím dřív, tím líp.

Je na Tobě, jak žiješ. Pokud se to ještě vůbec životem dá nazývat. Smutný, apatický, vyhaslý pohled daleko od svých snů, vášní a radosti.

Neposloucháš svou duši, milý příteli. Tak ráda by byla zase s Tebou,  ale Ty  jí ani nedáváš šanci. Jsi stále ve hluku a stresu. Úzkosti a chaosu.  Nezbývá Ti  čas na ztišení Tvého  nitra.  

Říká Ti něco meditace? Zklidnit své myšlenky, svou mysl vyprázdnit od nesmyslných obav a strachů?Jak zbaběle žijí lidé, co se nikdy neodváží překročit svůj stín, nebojí se všechno ztratit a najít tak sami sebe. 

Vesmír v sobě. Klidné místo, bezpečí, milující náruč. Pravé štěstí.

Jak daleko je od lidských přání, která tolik klamou. 

Řekni, co dlužíš svému tělu? Proč myslíš, že tě často celé bolí? Nohy nechtějí jít dál. Máš správný cíl?

Ten, co tě osvobodí?

Největší luxus v životě je čas a svoboda. Cítíš to? 

Žiješ tak, abys měl na život čas?

Nemůžeš jej dohonit, či snad před ním utíkáš? 

Někdy jsi tak ustaraný, rozmrzelý, jako by tě nic netěšilo. Takový jsi dříve nebýval. 

To taky bývalo vše jinak, slyším, jak říkáš. A máš asi pravdu. Jenže Ty jsi dnes také jiný. 

Proč? Co se změnilo, proč máš jen výmluvy a zapomněl jsi věřit v sám sebe?

Komu přenecháváš svou sílu? 

Pokud nezačneš žít svou sílu, svůj záměr, přijde další upomínka. A další a další. Ještě máš čas všechno splatit. 

Vrať své tváři úsměv.

Dej životu nový směr a cíl.

Poznej opravdové štěstí.

Buď tím nejlepším, čím můžeš být.