Chtěl bych to jinak
Vždycky se tolik těším na setkání. Ale dopadnou pokaždé stejně. Ženy většinou zadané, nevím proč to neřeknou hned. Málokterá se mi podívá do očí. Povídají většinou o svých problémech, připadám si jako psycholog. Nejsem přece kamarádka...
Připadám si divný, nemám žádné problémy, ani dluhy, mám vyřešenou minulost. Jsem vyrovnaný člověk a ke štěstí mi schází jen jedna jediná žena.
Možná toužím až moc. Sním o ní, přehrávám si ten den, kdy se potkáme. Je to žena pro druhou polovinu života, už jsem starší a chci si všechno více užívat. Prostě na pohodu. Není kam spěchat.
I to první rande bych si přál jiné. Úplně jiné, jako byly všechny ostatní. Mělo by mít jinou příchuť, vůni, mělo by být hravější, veselejší, uvolněnější. Vždyť od prvního setkání nelze nic očekávat. Jen příslib něčeho neopakovatelného, lehkého a nádherného. Vím, jsem moc velký romantik. Nebo jsem býval.
Žena pro zajímavější část života by měla být také jiná. Už zralejší a vědět, co od života ještě chce. A očekává od partnerství.
Co očekávám vlastně já? Nejsem jen šablonou minulého manželství a bývalých vztahů, jak moc chci vlastně něco skutečně jiného a co pro to budu muset udělat?
Měl jsem vždycky takové ty ženy velitelky. Vyhovovalo mi to, bylo to pohodlné. Zřejmě to bude vyžadovat i změnu u sebe. A možná to bude bolet. Budu si muset přiznat, že nejsem zase tak dokonalý, jak jsem se viděl, když jsem neustále tvrdil, co by ty ženy více chtěly?
Možná, že opravdu chtějí více. Chtějí lékaře, ne sanitáře, ředitele restauračního podniku, ne kuchaře.
Prestižnější povolání, zajímavější život, usměvavějšího společníka. Dlouho jsem si myslel, že láska stačí, že všechno překoná. Ale láska se vždycky někam vytratila, ani nevím, jak moc na tom nesu vinu já.
Vždycky jsem chtěl jen tu jedinou, napořád. Nevěry nebyly mým koníčkem. Ne, na to já nejsem, ani do hospody nechodím. Miluji být doma se svou ženou. Udělal bych pro ni všechno. Myslím, že dokážu milovat doopravdy.
Tak proč jsem tak zoufale sám?
Eva Sádecká
Hlídej lásku
U brány stojím, tvé světlo hlídám. Já věrně střežím tvou duši, má milá. Našlapuj opatrně, létej obezřetně, ať si nepolámeš křídla...
Eva Sádecká
Pro radost
Jiný život, jiné činy? Jaký příběh nyní vyprávíš? Díváš se často do své duše? O čem stále tajně sníš?
Eva Sádecká
Hýčkej se
Jde se lenošit? Povinně? To si dám líbit. Potěšení duši slíbit. Je čas. Objevit zase to hezké v nás...
Eva Sádecká
Jahodový medvídek
Ten se má! Voní jako letní den, zkrátka pohoda. Jahodový medvídek čeká na děti. Zaslouží si odměnu, ten, kdo jej vytvořil.
Eva Sádecká
Hravé kapky
Z nebe padají stříbrné kapičky, už jsem mokrý celičký. Procházka mne zmáhá, studí mne tlapičky! Ouha...
Eva Sádecká
Pohoda
Pojďte dál, už na vás čekáme. S dobrou náladou vás rádi přivítáme. Máme stejnou myšlenku? Sluníčko si užít venku?
Eva Sádecká
Blízkost
Nevzdalujeme se příliš, když hledáme vně sebe? O co usilujeme? Může nám někdo dát to, co chceme? Víme vlastně, co potřebujeme?
Eva Sádecká
Pošta pro tebe
Jeden dílek v rodině chybí? Celý život si jej přejeme najít? Podvědomě tušíme, že existuje, protože nám neuvěřitelně schází?
Eva Sádecká
Studánková lesní víla
Hlídá kapky deště. Prší? Volá - ještě, ještě! Chrání vodu, studánku, příroda se halí do spánku? Sluníčko jí líbá na čelo. To aby jí to slušelo...
Eva Sádecká
Návrat
Toulal jsem se po zasněžených stráních, může za to život asi sám. Že všechno, co jsem s léty nabyl, se poztrácelo bůhvíkam...
Eva Sádecká
Zrození motýla
Co se stane s housenkou, když se zakuklí? Ani se neptej, je to její konec. Pro motýla však nový začátek...
Eva Sádecká
Platonická láska
Spí jako poupě, netušená, neprojevená. Ještě nezná svůj pravý potenciál. Poupě v růži, samet v hrubé kůži. Ještě nenadešel její čas...
Eva Sádecká
Upřímná láska
Laskavé přátelství? Z hloubky bytosti vztahují se ruce. Srdce chce sloužit srdci? Zní to jednoduše.
Eva Sádecká
Nezkrotná láska?
Bouřlivá, šílená, posedlá, bláznivá? Horká, jak láva? Čas pozná drama. Do jámy lvové padají sami? Poprvé a naposledy?
Eva Sádecká
Probudím se, usmívám se
Jsem u maminky, co mi chybí? Sluníčko mi pohádku poví. Stačí mi tak málo, náruč doteků, za chvíli se zase schovám pod deku!
Eva Sádecká
Chlebíček na cestu
Ten je vážně milý. Kdopak měl dlouhou chvíli? Nebo jen tak z recese? Nápad vždycky najde se. Z lásky pečený?
Eva Sádecká
Milý osude
Dnes se mi zdál zvláštní sen, mám pocit, že nejdu s tebou, osude. Možná můj sen je jinačí, na co tvá křídla nestačí?
Eva Sádecká
Otevři oči
Dívenko bosá, ještě to studí, v trávě je rosa? Nevadí, světlo tě zachrání. To, které skrýváš, ne není to mámení.
Eva Sádecká
Přístav snů
Blízký, či vzdálený? Je blíž, než se domníváš. Dlouho si jej vysníváš. Co pro něj právě teď uděláš?
Eva Sádecká
Písnička
Vypráví svůj příběh. Tohle jsme my. Náš život se všemi dary od jara do zimy. I uprostřed cesty chceš zpívat a nadšeně se dívat. Neptát se - Jsme to pořád my?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1520
- Celková karma 2,06
- Průměrná čtenost 230x
www.evasadecka.cz,eva.sadecka@post.cz
knížky pro radost, písničky s kytarou, poetické večery, pohádky pro děti