Jsem vaše svědomí a vím po hříchu co jsem udělal...

Kde už jste dnes mohl být, dávno v cíli a ne se všem jen omlouvat, nastokrát

A ti jiní? Jací byli? Samej podraz, podejdrát...a těch žen škoda je jen jmenovat

Chvíli jsem ho sledoval a zprava lil půldecáky, jen se ptejte klidně dál, i já bych se ptal

a vy myslím taky, konečně se dozvědět, proč máte bradu vzadu při té píli změnit svět

A těch roků čekání na to díky, na slušnost, v pocitu viny a nebýt zlý a jiný

to nejde přeci žít, já to sám vím, kýve host a proto jsem se přišel omluvit, pokárat se a tak...Já nalil další půldecák...

Slunce trhlo závěsy toho dne a paprsky ranní jako panna po přijímání

tancovaly po dně flašky jako když dvě duše vsadíš mezi drážky kuše

a dlaní vystřelíš je svobodné...

Z mé básničky Svědomí...Rozhovor se svědomím...musel jsem to zkrátit, jinak b se to sem nevešlo. Ale k vložení mě inspirovala vaše básnička v blogu.

Uz samotne uvedomeni si potreby takove zmeny jest touto zmenou.

Posilam palec a usmev pro zahrati

Ano. Každý den přidat polínko do ohýnku života!

Kdosi moudrý pravil, že: ,,Změna je život“, ale je to skutečně tak? Nevím jestli jsem otevřený změnám, bo jsem relativně spokojený a pokud chci příjmout nějakou, musím přece upravit vlastní hodnoty a postoj k životu, neboť okolnosti jen ty těžko změní můj život.

Tak a teď zpět do reality, snažil jsem se nedávat do přicházejícího roku žádné předsevzetí, ale možná pro tento rok přece jen cosi vymyslím...Štastný skok do tohoto roku.......

Děkuji za Vaše slova. Hodnoty a postoj. Štastná změna!