A pak jsou tu cesty meditační, které náš unášejí samy od sebe krásnou krajinou kudy se jim zlíbí

A ty jsou asi nejlepší! Takové, co dávají křídla.

Jak radost ve svém srdci mít?

Lesem podél vody jít.

Sednout si v řece na velkém kameni,

pak jít až k ústí či lépe až k prameni.

Obejmout strom a zašeptat "děkuji,

živote můj, já tě miluji".

A zase jsem jen přízemní Korecký, ...ale cesta kterou miluji je každý pondělí pochod brzy ráno kolem hradu Točník a pejsan si ho užije se mnou... 6 hod. a jedem

Žádná cesta není těžká, když jsi připraven. Za úsvitu sbal si batoh na cestu se dej. Připrav oběd pro ostatní, budeš hrdina, neustávej v půli cesty, tam to začíná ...

Děkuji!